Min. 19 st. ČNM: Lehčí, suchá, příjemně pitelná vína s dobrou kyselinou.

První stupeň vín s přísudkem v rámci klasifikace německých vín QmP, jeden stupeň pod klasifikací Pozdní sběr (Spätlese) a často sušší než vína klasifikace QbA

Karbonickou macerací rozumíme způsob výroby červeného vína pomoci kvašení celých, neporušených nebo částečně pomačkaných modrých hroznů v atmosféře oxidu uhličitého. Mošt kvysí uvnitř celých bobulí a vzniká svěží, světleji zbarvené červené víno s bohatými ovocnými tóny aroma

Nový parametr hodnocení vín na e-shopu Global Wines (najdete v sekci "Podrobné informace"). Představuje zařazení vína, výrobu vinaře a začlenění vína do určité třídy (vychází z představy vinaře a faktu, že víno je vyrobeno ke specifickému účelu za použití různě kvalitní suroviny a různé technologie výroby).Nelze srovnávat např. víno jakostní a premiové. Sedm stupňů hodnocení kategorie, třída: 1. jednoduché víno na množství 2. základní víno vinaře pro každý den 3. nižší střední třída 4. střední třída 5. vyšší střední třída 6. premium třída 7. ultra premium .

Měrná jednotka při posuzování vín. Měří se jí délka přetrvávání chuťového vjemu po polknutí vína. Časově odpovídá jedné sekundě

Víno vyrobené z modrých odrůd bez nakvášení rmutu.

Odrůda révy, která se vyvinula jinak než réva stejné odrůdy v důsledku procesu výběru, a to buď přirozenou cestou, jak je tomu v případě révy, která se přizpůsobila místním podmínkám nebo uměle

Klučení znamená úplné odstranění keřů révy vinné včetně kořenů, které se nacházejí na pozemku osázeném révou. Takový pozemek se označuje jako vyklučená vinice

Stupnice pro měření cukru v kilogramech ve 100 kg moštu používaná v Rakousku (°KMW x 5 = °Oe)

Velmi exponovaný výraz, který se vztahuje k celé řadě jamných odstínů chutí a vůní. Velká vína v mládí již určitou komplexnost mají, je to však jen záležitost dalšího zrání v láhvi, že víno nakonec dosáhne plného potencionálu z hlediska komplexnosti

Kvalita a požitek z následné chuti vína

Termín označuje maceraci slupek v moštu nebo kvasícím víně, ze kterých je extrahováno množství barvícího pigmentu, tříslovin a různých aromatických složek

Víno upravované přidáním speciálního koření nebo macerátu z koření. Přidává se obvykle i cukr nebo zahuštěný vinný mošt a rafinovaný líh nebo vinný destilát. Z koření se nejčastěji užívají fenykl, hřebíček, kardamon, koriandr, muškátový oříšek, pelyněk, skořice, šalvěj, tonka vonná, tymián, vanilka aj. Mezi kořeněná vína patří v první řadě vermuty a aperitivy

Příchuť po korkové zátce. Mohou ji mít vína nedobře uložená nebo opatřená nekvalitní zátkou

Víno vyrobeno podle předpisů židovské kongregace.

Baňatá nádoba zužující se v trubici dlouhou obvykle 50-60cm . Používá se při odebírání vzorků vín ze sudu . Koštýř má obvykle obsah 0,5-1,5 litru, ale může mít i menší obsah. Zkušení sklepmistři dokáží naplnit i velký koštýř pouze jedním nasátím. Někdo koštýři říká "tufr"

Víno ponecháno na kalech po dobu nejméně šesti měsíců.

Poměrně častá choroba vína, vyvolaná nepravými kvasinkami, které se rozmnožují ve víně s nižším obsahem alkoholu a v neplných sudech, kde se hladina vína okysličuje. Kvasinky vytvářejí na hladině bílý povlak, rozkládají alkohol na vodu a kysličník uhličitý a umožňují rozvoj octových bakterií. Napadené víno je zakalené, tmavší, bez vůně. Chuť je prázdná, vodová, zvětralá. Někdy víno páchne po žluklém másle

Usazeniny kyseliny vinné na dně láhve se velmi podobají krystalům cukru a mohou se vysrážet, když je víno vystaveno nízkým teplotám. Tyto usazeniny se také jednoduše objevují jako výsledek působení času, i když zřídka v běžných nebo šumivých vínech, která byla několik měsíců v kontaktu s kvasnicemi, protože ty produkují mannoprotein zvaný MP32, který vysrážení krystalů kyseliny vinné zamezuje. Jemná usazenina ve formě třpytivých krystalů se může objevit i na dně některých druhů zátek. Oba typy jsou neškodné

Výraz, používaný hlavně v Jižní Africe pro vyšlechtěné odrůdy révy

Kupáž je směs moštů nebo vín různých vlastností, která je určena k výrobě určitého druhu šumivého vína

Biochemický proces, při kterém enzymy vylučované buňkami kvasinek přeměňují molekuly cukru do téměř stejných dílů alkoholu a kysličníku uhličitého

Víno kvašené za studena je velmi svěží, s jednoduchými vůněmi a chutí jablek, hrušek nebo banánů

Druh hub, které jsou ve veškerém vinařství absolutně nezbytné. Buňky kvasinek vylučují značný počet enzymů, z nichž asi 22 je třeba k provedení řetězové reakce známé jako kvašení

Sediment, který se shromažďuje na dně kádě během kvašení vína

Kyselina askorbová, jinak známá také jako vitamín C, je antioxidant, který bývá často používán společně se sírou. Má více osvěžující účinky než síra, která má sklon tlumit ve víně aromatické složky. Je ji možné také používat ke snížení obsahu síry v celém procesu zpracování vína. Nezaměňujte ji s kyselinou sorbovou

Kyselina s velmi výraznou chutí, která se v průběhu procesu zrání metabolizuje, ale setrvává i ve vyzrálých hroznech a, i když redukovaná kvašením, i ve víně. Množství kyseliny jablečné ve víně může být posuzováno jako vysoké, zejména ve vínech červených a "uhlazující" efekt její náhrady již dvou třetin množství mnohem jemnější kyselinou mléčnou je často velmi žádoucí

Kyselina vznikající v kyselém mléku a rovněž ve víně během jablečno-mléčného kvašení

Kyselina obsažená v hroznech a víně, jejíž obsah stoupá stoupá během vegetačního období, kdy v hroznech přibývá cukrů

Je nezbytná pro živost a vitalitu všech vín. Příliš vysoká kyselost činí víno ostré (nikoli kyselé, to by byla vada), příliš nízká však mdlé a v ústech by po něm nezůstávalo žádné aroma