Původ a rozšíření odrůdy Müller Thurgau
Jedná se o nejrozšířenější odrůdu v České republice. Mladá vína této odrůdy se mohou po splnění přísných kritérií ucházet o ochrannou známku Svatomartinské víno, českou obdobu Beaujolais.
Zemí původu odrůdy je Švýcarsko, přesněji kanton Thurgau, kde byla vyšlechtěna profesorem Herrmannem Millerem roku 1882. Dle posledních genových analýz byl ke křížení použit materiál Ryzlinku rýnského a Madlenky královské. Většina synonym se opírá o domnělé křížení se Sylvánským zeleným: Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani. V ČR byl Müller Thurgau uznán a zapsán do Státní odrůdové knihy v roce 1941 a od svého vyšlechtění se postupně rozšířil nejen do všech severnějších vinařských oblastí, ale taky i do zámoří. U nás ho nejčastěji můžete nalézt ve vinařské podoblasti Slovácké.
Charakteristika odrůdy Müller Thurgau
Při nižším zatížení keře má výsledné víno muškátové aroma a velice příjemnou kyselinku. V letech s vyšší cukernatostí, horkým a velmi slunečným letním počasím se musí dávat pozor na nízký obsah kyselin v bobulích, což se negativně odráží na kvalitě vína. Správně technologicky zvládnutá vína této odrůdy, která je nejlépe pít mladá, by měla být svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Barvu má „müllerka“ světlou se zelenožlutým nádechem, ve vůni je muškátová s ovocnými odstíny (citrusové plody, angrešt, broskev či grapefruit) a chuť má svěží, s nižším obsahem kyselin. Pro příjemné aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používán do směsí s pozdě zrajícími odrůdami, které naopak mívají nadměrný obsah kyselin.
Snoubení vína Müller Thurgau a jídla
Müller Thurgau je vhodný ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo bílým měkkým sýrům.