Synonyma pro Modrý Portugal
Oportó, Kraljevina, Portugaljka, Portugizac Crni, Portugais Bleu, Blauer Portugeiser
Původ a rozšíření odrůdy Modrý Portugal
Traduje se, že roku 1772 povolal hrabě de Fries na svůj zámek v Bad Vöslau u Vídně několik vinařů z okolí a předal jim svazky réví odrůdy, které dostal od své obchodní agentury v Oportu v Portugalsku. Odrůda měla takové přednosti, že za několik let byly v okolí obce vysazeny dvě třetiny vinic odrůdou Blauer Portugieser, které se podle obce říkalo též „Vöslauer“. Pěstování se rozšířilo i do sousedního Badenu a postupně do celé monarchie. V Bad Vöslau vzniklo u tamní firmy R. Schlumberger v roce 1848 první šumivé víno z Modrého Portugalu, které si získalo nesmírný ohlas daleko za hranicemi Rakouska.
Charakteristika odrůdy Modrý Portugal
Modrý Portugal má jemně rubínovou barvu a mladistvou vůně květin, což jsou také pro něj nejtypičtějšími znaky. Víno má méně tříslovin, je lehčí, velmi příjemného projevu, vyniká výbornou pitelností a harmonií. Použitím zvláštní technologie – tzv. karbonické macerace lze vytvořit velmi příjemný typ mladého červeného vína z Modrého Portugalu, které přichází na trh jako svatomartinské víno v den svátku sv. Martina, tedy ještě před Beaujolais. Víno Portugalu se občas užívalo ke spojování s vínem Frankovky, aby se docílilo rychlejšího zrání a zjemnila se tvrdost kyselin a tříslovin Frankovky. Takovou směs nazývali na Slovácku Slovácký granát a bývala velmi oblíbená. Dnes stále toto cuvée vyrábí Vinařství Veverka z Čejkovic.
Snoubení vína Modrý Portugal a jídla
Vína Modrého Portugalu se často pila ke studeným masitým pokrmům. Lehká vína této odrůdy se hodí k zahánění žízně při stolování a dají se kombinovat s velkou paletou pokrmů, neboť svou neutralitou výraz jídel nijak neruší. Jsou vhodná ke zrajícím sýrům.