Rulandské modré

Původ a rozšíření odrůdy Rulandské modré

Podobně jako Chardonnay je i tato burgundská odrůda velmi rozšířena po celém světě, kde obvykle nese původní název Pinot. Dle genové analýzy se zjistilo, že jsou v genotypu zakódovány odrůdy Pinot meunier a Tramín. Pinot dal císař Karel IV. dovézt do Čech z Francie. Traduje se, že první sazenice věnoval nákladníkům hor viničních na Mělníku za pomoc při potírání lapků na řece Labi. Jeden z mělnických měšťanů povolal vinaře i s rodinami z Burgundska, aby zavedli pěstování Pinotu na Mělníku tak, jak se pěstoval v Burgundsku. Na jedné z mělnických vinic byl do kamene opěrné terasy vysekán nápis Chambertin 1348, místo a rok, kdy byla réva dovezena. V ČR je Pinot noir nejčastěji pěstován ve vinařské podoblasti Velkopavlovické.

Synonyma odrůdy Rulandské modré

Pinot noir, Roučí modré, Spätburgunder, Blauer Burgunder, Klevner, Crni burgundac, Kisburgundi, Pinot nero

Charakteristika odrůdy Rulandské modré

Vína Pinot noir jsou většinou rubínové barvy s nazlátlým okrajem v místě, kde se povrch vína stýká se stěnou sklenky. Vůně mladých vín připomíná ostružiny, jahody, z dobře vyzrálých hroznů spíše černé třešně. Ve vyzrálých vínech se objevuje vůně kůže, kouř hořícího dřeva, vůně tlejícího listí, sušených švestek, povidel. Chuť dobře vyškolených vín je velmi přitažlivá pro nízký obsah kyselin, velmi jemné třísloviny, hebkost klouzání po jazyku, ohromující plnost, která se zráním zvyšuje. Optimální obsah alkoholu těchto vín je kolem 13 %. Vína se velmi dobře hodí pro dlouhodobé skladování. V některých oblastech jsou oblíbena vína růžová buď jen z Pinot noir nebo ve směsi s Rulandským šedým (Badisch Rotgold). Odrůda se používá k výrobě pravého šampaňského (champagne).

Snoubení vína Rulandské modré a jídla

Červená vína Pinot noir se nalévají do širokých „břichatých“ pohárů a platí pro ně pravidlo, čím starší víno, tím objemnější pohár, který se plní jen do pětiny až čtvrtiny celkového objemu, aby se široká hladina vína mohla dobře provzdušit. Taková vína lze podávat bez pokrmů, k tichému obdivu jejich vůní a stavby a k meditování s přáteli. Při stolování se předkládají k pečeným masům (jehněčí, hovězí), k pernaté zvěři (bažant, kachna), k nadívané drůbeži a doporučují se k pokrmům z hub a k mnoha druhům sýrů.